AWRIZIS - Marek "Frodys" Pytlík

Mám teď kapelu, na kterou jsem hrdý

AWRIZIS - Marek

Po pěti letech přichází hybrid metalový AWRIZIS s druhou řadovou deskou "Dreadful Reflection". Nová nahrávka dostala do vínku syrový zvuk, uslyšíte na ní několik proudů metalu a hostují zde tři legendy české scény. O aktuální sestavě nebo nahrávání zmíněného alba jsem si povídala s frontmanem FRODYSEM.

Nové album „Dreadful Reflection“ zní místy syrově a nejede v jednom hudebním žánru - dost se větví. Přistupoval jsi k nahrávání od začátku s tímto záměrem?
Hned po vydání split alba Damnation & The Rotten Brood jsem věděl, že následující desku chci udělat špinavější, syrovou a temnější. Zároveň ale upřímnější a více pocitovou. Chtěl jsem se vyhnout modernímu pojetí metalu, přeprodukovanosti a umělosti. Nechtěl jsem řešit názory kritiků a spíše skládat a hrát to co cítím, co mě baví a udělat si tak novou desku víceméně pro sebe. Takže ano, Dreadful Reflection je na první pohled hudbou, vzhledem i významem syrovější, ale na pohled druhý rozvětvené.

Jak vnímáš rozdíl pěti let mezi deskami „Final Hybridation“ a „Dreadful Reflection“? Ať už v samotném nahrávání, zvuku, podnětech…
Z AWRIZIS se za pět let od vydání Final Hybridation stala úplně jiná kapela. Od změny loga, přes výměnu členů i celkového přístupu k hudbě. Vše bylo přirozené, ale určitě ne snadné nebo jednoduché.
Když se ohlédnu, vidím spoustu práce a je to fajn pocit. Mám teď kapelu, na kterou jsem hrdý, a která mě baví. Mám výsadu hrát a spolupracovat se skvělými lidmi a to není a nebyla nikdy samozřejmost. Jsem za to vděčný.

Hodně mě oslovila skladba „From Pain to Strength“. Můžeš mi říct víc o inspiraci? Případně o symbolice klipu k této písni?
Tahle skladba reprezentuje celkovou myšlenku desky a můj přístup k ní. Chtěl jsem složit jednoduchou až primitivní, ale chytlavou písničku, protože mě v poslední době unavují kapely, které se předhánějí v tom, kdo zahraje více not v co nejrychlejším tempu a podstata nebo atmosféra hudby jde úplně na druhou kolej. Tematicky se skladba jeví jako hodně temná, ale její myšlenka je pozitivní.

Proběhly u vás změny v sestavě. Jak dlouho hrajete v té aktuální? A obecně je složité/náročné udržet dneska fungující kapelu v chodu?
Z původní sestavy, která nahrála desku Final Hybridation jsem zůstal jenom já. A taky jsem jediný, který je z Ostravska. Tím se musel úplně změnit princip fungování kapely, ale vše je teď myslím daleko lepší a efektivnější.
Jsem velmi rád, že mužů hrát v kapele s lepšími muzikanty než jsem já sám, to je pro mne velice důležité a inspirativní. Kytarová sekce je v kapele dokonce déle než původní členové a s příchodem nového bubeníka se úplně změnila atmosféra směrem k větší pohodě. Pohodu tak cítím nejen na podiu, ale hlavně mimo něj. Kapela je teď v nejlepší formě v jaké, kdy byla, ale je za tím spousta práce.
Udržet stabilní sestavu je těžké, protože najít lidi, kteří jsou muzikanti srdcem, není jednoduché, mě se to ale povedlo. Uvidíme jak dlouho to takhle vydrží než je začnu srát (smích).

Skládáš nejdříve hudbu a pak texty? Či je to různé?
Vždy skládám nejdříve hudbu, protože ta se pod rukama neustále mění. To je asi hlavní důvod proč mě skládání baví, nikdy nevím, kam mě skladba zavede a teprve na konci mohu song pochopit a složit text. V AWRIZIS se snažím dělat texty co nejjednodušší což je jeden z dalších kontrastů k Postcards From Arkham .

Na „Dreadful Reflection“ máš tři hosty: Chymuse (ISACAARUM, ANTIGOD), Bilose (MALIGNANT TUMOUR) a Bruna (KRABATHOR, HYPNOS). Uvažoval jsi, že by vám mohli zahostovat na nějakém blížícím se koncertu AWRIZIS živě?
Samozřejmě že uvažoval a bylo by to hrozné fajn. Od začátku jsem si ale vědom toho, že všichni zúčastnění jsme velice časově vytížení a koncertně aktivní, takže to spíš nechám na nějaké spontánní události a třeba na to někdy dojde. Každopádně se na to těším.

Všichni z tří uvedených hostů napsali texty ke skladbám, jež nazpívali. Zasahoval jsi jim to toho nějak?
Myšlenka hostů byla od začátku v tom, že jsem chtěl oslovit své oblíbené muzikanty a přátele, kteří mají jedinečné charisma. Chtěl jsem ať je vše přirozené, takže jsem se snažil je příliš neovlivňovat a moc jim do toho nekecat (úsměv). 

Z nahrávání jsi zveřejnil, řekněme uvolněnější dokument. Očividně vše probíhalo ve skvělém duchu. Podělíš se o nějakou zajímavou historku?
Zajímavosti možná je, že v průběhu natáčení proběhla změna bubeníků přímo ve studiu. Nového bubeníka, kromě mě, z kapely nikdo neznal, takže hned po náročném nahrávání proběhla úplně první zkouška nové sestavy a následné ožrání se, kdy jsem trochu pozvracel hotelový pokoj. To jsem vyhodnotil jako znamení, že si nová sestava sedla I po lidské stránce (smích).

Jaké máte plány s AWRIZIS pro letošní rok?
Samozřejmě chceme co nejvíce hrát, ale chtěl bych využít dosavadní atmosféru v kapele a začít skládat nové věci …

Obal desky „Dreadful Reflection“ už na první pohled působí strašidelně. Při bližším prozkoumání lze zjistit několik předělů, chybějící oko… Jak si to máme vyložit?
Vyložit si to muže každý jak chce, nechci posluchače tahat za ručičku a vše vysvětlovat. Myslím, že obal má určitou atmosféru, která symbolizuje celou desku.

Jsi tahoun dvou aktivních kapel AWRIZIS a POSTCARDS FROM ARKHAM. Jak se ti daří organizovat vše, aby ti nic nekolidovalo, či se sem tam k jedné nebo druhé musíš zachovat trochu macešsky?
Vůbec nijak to neřeším. Mít dvě kapely je prokletí, o které jsem nikdy nestál, ale věci se vyvinuly tak jak jsou. Byl jsem u zrodu obou, a dokud dýcháním, tak obě fungovat budou nezávisle na sobě. Řídím se citem a zatím to nějak funguje a obě kapely se dokonce sešly na nedávném natáčení a byla to hrozně fajn party… to jsou momenty, kdy jsem za toto prokletí i rád (usměv).

Máš dost nabitý program, co se týká živého vystupování a s oběma kapelami, což musí být dost fyzicky náročné. Pečuješ nějak o svojí kondičku, hlasivky…?
To taky neřeším. Vše se vyvíjí přirozeně. Jediné co možná aktivně dělám je, že posiluji hlavně záda a trochu mě mrzí, že už nemám čas cvičit na elektrickou kytaru. Nejčastěji se dostanu k akustice a jiným žánrům než je metal.

S POSTCARDS FROM ARKHAM hrajete krom klasických koncertů i akustické. Neuvažuješ o realizaci desky v tomhle duchu? Nebo zůstane pouze u živých vystoupení?
Hehe, teď jsi na to kápla. Zatím toho moc prozrazovat nechci ale skutečně se ohledně akustické desky zrovna teď něco děje a hodně brzo se dozvíte více …

Co říkáš tomu, že spousta kapel se rozhodla jít cestou singlů než alb? Osobně patřím k těm posluchačům, co si chtějí vzít album do ruky, otevřít booklet a vnímat celek…
Já jsem byl dokonce v době práce na splitku rozhodnut, že už s AWRIZIS žádnou desku nenatočím. Nakonec jsem si to ale rozmyslel, protože album přeci jenom lépe dokazuje schopnost kapely dlouhodobě a cílevědomě pracovat.

Je deska nebo interpret, který tě v poslední době zaujali a řekl jsi wau?!
Mám svoje oblíbené interprety, kteří mě hodně inspirují, ale z metalu jsou to v poslední době snad jen poslední desky od MASTODON nebo KVELERTAK.
Jinak spíše poslouchám poslední věci od: Newton Faulkner, John Butler Trio , Tycho , Kubbi, Koan , Walk Off The Earth …

Informácie o rozhovore

Odpovedal/-li: Marek "Frodys" Pytlík

Webová stránka: http://www.awrizis.xf.cz

Informácie o rozhovore

Uverejnené: 2018-04-11 19:17:20

Prečítané: 207x

Autor: Nikol Návratová

Nikol Návratová

Názory redakcie

Chýba názor redakcie