ÁRSTÍÐIR nás od srdce zahřáli v Soulkostele

ÁRSTÍÐIR nás od srdce zahřáli v Soulkostele

Občas přijde chvíle, kdy má člověk pocit, že potřebuje utéct z hluku a rychlosti civilizace mimo její spáry. Občas prostě člověk potřebuje dobít baterky, zrelaxovat se a nabrat druhý dech. ÁRSTÍÐIR jsou kapelou, kterou mám spojenou právě s klidem, zpomalením a celkovým vyklidněním. Kromě toho se při nich dá hezky odreagovat od vší té hlučné hudby.
Proto byl vánoční koncert, který pořádali Obscure Promotion v sobotu 14. prosince 2019 v Soulkostele, ideální událostí pro spojení s duši ulevující dovolenou. A tak jsme dva dny před akcí trávili čas na tiché a téměř opuštěné jízdárně v Hejtmánkovicích mezi koňmi, ovcemi a prasaty. 

Husté lesy, které byly lemovány zamlženými horami, působily krásně melancholicky. Zima byla ještě více pod kůži zalézající díky silnému větru, a tak jsme se především drželi v teple našeho pokoje, obklíčeni nad prostorem se vznášející samotou. ÁRSTÍÐIR čekal o to náročnější úkol - zahřát nás svou hudbou v těchto zimních dnech.
A tak jsme se v tento sychravý večer utíkali skrýt pod střechu Soulkostela, který zvenku vypadal jako tajuplný kostel s mysticky zbarvenými okny a celá scenérie působila jako z nějaké hororové pohádky. Dřevěný interiér s usměvavými lidmi uvnitř, barem s horkými nápoji a příslibem teplého svařáku na mě působil útulně, jen nás nemile překvapila zima, která pod střechou rovněž shrbila svůj hřbet.

Proto byl úkol ÁRSTÍÐIR, zahřát nás svou hudbou, o to náročnější. První půlku setu (koncert byl rozdělen na dva koncerty o 45 minutách s krátkou pauzou) se to příliš nedařilo. Večer odstartoval skladbami staršími, zejména písněmi z první desky a vánočními skladbami, při nichž kapela stála okolo mikrofonů a zpívala s minimálním hudebním doprovodem.
Bylo to příjemné, jen mi není starší tvorba ÁRSTÍÐIR tolik známá. Napojení na Islanďany, kteří byli zcela civilní, sympatičtí a přátelští, tedy nebylo stoprocentní. Písně kapelníci prokládali mluveným slovem. Především pak klávesový hráč, zpěvák a kytarista v jedné osobě byl hlavním vypravěčem. Zpravoval nás o vlivech v islandké hudbě, tvořil jakási kulturně-historická okénka a do proslovů vnesl i humor. Humor směřoval také k tomu, že kapela hrála v bačkorách, které jim pro zahřátí nohou zapůjčili organizítoři (my jsme v Soulkostele seděli na dřevěné podlaze bosí a zahřívali se dekou, bundami a svařákem).

Mimochodem, ÁRSTÍÐIR nebyli v Soulkostele poprvé, což jsem předtím netušil. Pro některé lidi to tedy tolik nevšední a zvláštní jako pro mě už asi nebylo. Ale zpět ke koncertu, ten byl totiž svým působením totožný jako minulý rok v pražské Modré Vopici. Čím déle člověk poslouchal precizně sehrané a květnaté vícehlasy, citlivě podané akustické kytary a nádherné melodie houslí a cella francouzského smyčcového dua, tím více byl unešen. Čím déle koncert trval, tím více hřejivý skutečně byl, nakonec totiž byla zapomenuta i nepříjemná zima. Druhá půlka vystoupení už patřila i novějším věcem z posledního alba "Nivalis", například zazněla “While This Way”. Jenomže i ty starší písně mají něco do sebe, proto se do předešlé tvorby kapely hodlám následně zaposlouchat. 
Závěr gradoval starší písní, kterou neznám, a v živém provedení byla úchvatná. Zejména francouzská část islandské kapely se pořádně rozparádila. Virtuózní dramatičnost rezonovala podlahou, znělo to překvapivě razantně. Dokonce byl přítomen pocit, že jsme na koncertě klasické hudby. Velice emocionálně prožitý a náladami strhující přednes dvojice vystřelil závěr koncertu do krásného a elegantního hluku. A tak jsme seděli na podlaze, choulili se do svých bund a nechali námi prostoupit všechny ty vibrace, pohodu, radost ze samotné hudby a vzájemného sdílení onoho okamžiku.

ÁRSTÍÐIR si vysloužili velký potlesk a nadšené ovace, proto přidali ještě jeden přídavek - krátký, pouze zpívaný a už spíše rozlučkový, osobně mi ale v hlavě stejně zůstalo především závěrečné vyvrcholení. Pak ještě pánové vstoupili mezi nás, udělali kroužek okolo nějakých mladých dam, jakoby stáli kolem vánočního stromku, a zapěli poslední islandskou koledu sobotního magického večera, na který skrze okenice kostela shlíželo majestátní a zářivé oko měsíce. Radost ze zpěvu členů kapely prostoupila duše všech návštěvníků a chvíli se zdálo, že se jim vůbec nechce nechat doznít jejich líbezný vícehlas. 

ÁRSTÍÐIR byli hrozně milí a sympatičtí, na nic si nehráli, prostě přijeli zahrát od srdce své islandské písně, užít si večer ne jen spolu jako kapela, ale hlavně společně s námi. Jejich hudba se jednoduše poslouchá, ale zároveň je i kompozičně propracovaná. Jsou to skvělí hudebníci, které si přišla poslechnout pestrá paleta návštěvníků. Alespoň pro člověka, který není dotknutý Soulkostelem, to byl jedinečný a dobrodružný večer, ověnčen taji mystické a studené noci někde v lesích u konce světa.

Za udělení akreditace děkujeme agentuřObscure Promotion.

Informácie o koncerte

Názov: ÁRSTÍÐIR nás od srdce zahřáli v Soulkostele

Dátum: 14.12.2019

Miesto: VERNÉŘOVICE - Soulkostel

Kapely: ÁRSTÍÐIR - folk rock (ISL)

Informácie o reportáži

Uverejnené: 2019-12-18 00:00:00

Prečítané: 225x

Autor: Radek Chlup

Radek Chlup

Názory redakcie

Chýba názor redakcie