NOKTURNAL MORTUM platí za jednu z těch kontroverzních kapel, která svým vývojem staví na svou stranu mnoho nových příznivců, ale zároveň přichází o ty staré, co kapelu sledovali od jejího začátku. Není se čemu divit. Ukrajinci postupně prodělali zásadní vývoj. Proces započal s předchozí deskou "Голос Сталі". Ta do syrového black metalu vměstnala PINK FLOYDovské art rockové vlivy. Díky tomu NOKTURNAL MORTUM pro některé zradili svůj styl. Pro jiné nahráli nadžánrový materiál.

Varggoth a jeho spoluhráči vsadili na atmosferičtější notu. Notu, s níž ubývá syrovosti, dravosti a mladické nevybouřenosti. Zvuk se pročistil a přímočarost je minulým časem. Deska však stále nabízela zapamatovatelné hitovky, mezi něž patří skladba “Ukraina” nebo baladický hymnus “Bila Veža”. Srovnávat můžeme také se split albem s polským projektem GRAVELAND. Dvě skladby plus intro z minulého roku byly křehčího charakteru. NOKTURNAL MORTUM ale slibovali, že plnohodnotné album bude zcela odlišné. To Ukrajinci na 100% dodrželi. Nové dílko “Істина” navazuje tam, kde skončil sedm let starý zlomový počin. Jen neočekávejte žádné chytlavé hity. A už vůbec neočekávejte, že album na první poslechy pochopíte.

Musím se přiznat, že první poslech mi vyvolal v hlavě rozpaky. Start alba mi vyrazil dech svou podobou. Jenomže radost z poslechu mě velice rychle opustila. Začal jsem se při poslechu zoufale nudit a písně spatřovat jako nudné, bez nápadu a za každou cenu progresivní. Celé mi to přišlo sice geniálně zahrané, jenomže tomu něco chybělo. Vnímal jsem dílo jako aranžersky geniálně sestavené umělecké veledílo, soustředil se na technicky skvěle a šikovně seskládanou instrumentaci. Rovněž práci se změnami melodiky a temp jsem obdivoval. Tak co mi chybělo? Duše, emoce a atmosféra. Postrádal jsem také nějaké ty silné emotivní momenty. Propojení s předky a slovanskou vírou, přírodou...

Poslouchal jsem cosi geniálního a moc dobře jsem to věděl. Chápal jsem i vývoj, jímž se NOKTURNAL MORTUM vydali. No a tak jsem se k materiálu po delší době vrátil. Vám, pokud jste to příliš brzy vzdali, doporučuji udělat totéž. Pod tou aranžerskou puzzle skládankou se totiž nachází spousta drobných krásných melodických lahůdek. Ty ale musíte najít v opravdu hekticky se měnících se tempech a pavučině aranžerského spletence. Občas je toho na posluchače opravdu mnoho. Spousta ze snaživců skladby odsoudí za nepřehlednost a kýčovitost.

Ve skladbě “З Чортом За Пазухою” například čaruje nádherně zbarvená flétna se svými líbeznými melodiemi. Najednou jsem pocítil závan větru a šum korun stromovin. Houpavá melodika střídá black metalové agresivní nájezdy a progresivně hrané “harmonické” linie, přičemž Ukrajinci dovedou zvolnit klidně atmosferickými vsuvkami. Je libo šamanismus ve skladbách “Вовчі ягоди” a “Чорний мед”? Je uhrančivý. Takovou magičnost jsem dlouho v tomto žánru nepocítil. Atmosféra je temná. Temnější než kdy dřív. A to i přes fakt, že NOKTURNAL MORTUM nebyli nikdy veselou skotačinou. Zapomeňte na “agro folk metal” ve stylu KORPIKLAANI. Tady se hraje umění.

Nejtemnější hudební ozvěnou díla je jednoznačně zatěžkaná “У човні з дурнями”. Střední tempo a temné melodie jsou protkány vážností. Ještě nikdy na mě od této kapely žádná píseň nepůsobila tak znepokojivým dojmem. Dočkáme se i pozitivněji laděných zpěvů. Sice se nejedná o veselí známe od jiných folk metalových uskupení, ale zahřeje vás s nimi jakási pozitivně pohanská nálada. Před outrem poslední audio stopa “Ніч богів” se s vámi rozloučí právě poměrně chytlavým refrénem, působícím zrovna tak.

Konec novinky obstarává již zmíněné outro “Куди пливуть вінки рікою?”. To se opět ozývá v melancholickém duchu. Příjde mi ale zcela zbytečné. Možná mohli NOKTURNAL MORTUM vynechat úvodní intro “Зустріну тебе в імлі старій”. To zní totiž téměř totožně, jako v případě předchozí dlouhohrající desky. Podobné intro se nacházelo i na splitku s GRAVELAND - “The Spirit Never Dies”. Nezdá se, že by se jej skupina chtěla do budoucna vzdát. Přeci jen se jedná o takovou poznávací značku NM. Outro však mohlo být místo něj a dávalo by tak větší smysl s celkem. To je však pouhá drobnost. Na “Істина” se podílelo také mnoho hostů. Díky nim je aktuální tvář Ukrajinců tak pestrá. Krom kláves uslyšíte lákavé tóny violy nebo cella. Ke slyšení se vám naskytne možnost zaznamenat méně známé nástroje, jakými jsou Bukkehorn a nebo Sopilka.

NOKTURNAL MORTUM to zavařili vyznavačům syrovosti a kořenů kapely. Naopak přihrávají milovníkům vývoje, progresivity a techničnosti. Neotáčí se zády ani k posluchačům hledajícím atmosferičnost a emoce. Takže pokud hledáte dotek předků skrze pohanské cítění muziky, nebudete zklamáni. A nezapomíná se ani na ty z vás, co máte rádi hravou muziku, v níž je neustále co objevovat. A pokud máte rádi posluchačské výzvy, tím líp. NOKTURNAL MORTUM na “Істина” kloubí vše zmíněné s absolutní lehkostí. Jsou těžko stravitelní a cílí na náročnější posluchače. I přes fakt prvotní nepříčetnosti při poslechu si mě Ukrajinci novým materiálem absolutně získali na svou stranu. Popravdě jsem dříve nečekal, že bych mohl dát tak vysoké hodnocení. Takhle by zněli PINK FLOYD, kdyby hráli pagan/black metal.