V nedávné recenzi na Personal Signet jsem se kromě jiného zmiňoval i o tom, že česká podzemní scéna mi v poslední době dělá opravdu radost. Nyní mám před sebou první placičku brněnské formace Flowerwhile a musím se přiznat, že mé nadšení ještě roste.

Ale všechno pěkně popořádku, nejdřív si řekneme něco málo o kapele samotné. Historie Flowerwhile se píše od zimy roku 2006, kdy se rozhodli založit si vlastní skupinu Martin Klekner s Jirkou Fialou (oba se nedlouho poté sešli i v Eagleheart). Záhy k sobě kluci pozvali ještě frontmana Entrust Lukáše Palacku a Wagnerova spoluhráče z kapel Archipel a Death Sentence – Perryho. Zbývalo ještě obsadit post bubeníka, kterého se ujal bývalý člen Entrust – Roman. Právě on byl první osobou, která opustila řady Flowerwhile. Netrvalo ovšem dlouho a kluci našli náhradu ve Filipovi Smetanovi. No a v téhle sestavě se zavřeli koncem roku 2007 do studia Shaark, kde zplodili MCD ...Just For A While.

A právě téhle desce se teď budeme věnovat. Jak jsem se pokusil naznačit už v úvodu, jde se o velice povedenou záležitost. A o co, že se vlastně jedná? Upřímně řečeno, těžko popsat. V hudbě Flowerwhile je totiž od všeho trochu. Najdeme zde jak agresivitu, tak i melodičnost, atmosféru a spoustu progresivních okamžiků. To jsou asi ty nejzásadnější ingredience ...Just For A While. A musím říct, že kluci je zkombinovali velice šikovně.
Kromě introvní sirény najdeme na albu čtyři vesměs výtečné songy. Hned první z nich, Child Of Sorrow, patří k mým favoritům. Jde asi o nejagresivnější skladbu na CD a věřte mi, že vás určitě nenechá v klidu. Navíc v ní není nouze ani o progresivnější pasáže. My Story Is Your Life pak přináší trochu zvolnění. Což ovšem není na škodu. Vzápětí totiž přichází další rychlejší věcička. Snad nejpřímočařejší píseň na desce Hero Of Ordinary Days. Posledním zářezem na téhle placce je pak The Ancient Sail, s kterou Flowerwhile pomohl i Mike ze spřízněných Eagleheart. A musím říct, že jeho zpěv tomuhle kousku sluší. Přesto se mi The Ancient Sail zdá nejslabším místem na albu. Chvílemi mi totiž přijde trochu roztahaná. To je ale jenom malá vada na kráse celé desky, které jinak není téměř co vytknout.
Co se týče muzikantských výkonů, nelze totiž také než chválit. Týká se to jak zpěvu a kytar, tak i rytmické sekce. A to i přesto, že basové pasáže jsem občas musel hledat velice pozorně. Přesto mám ještě ke kapele jednu malou poznámku. Konkrétně k jednomu ze členů kytarového kamanda Martinu Kleknerovi. Ten totiž desku obohatil ještě svým growlingem. Musím říct, že je to právě jeho řev, který často posouvá skladby ještě o kousek výš. Myslím, že by nebylo na škodu, zkusit jeho hlasivek využívat ještě trochu víc.

Tolik tedy k ...Just For While. Snad jen ještě dodám, že pokud Vás má recenze nepřesvědčila o kvalitách kapely, stačí se mrknout na jejich webové stránky. Tam totiž najdete ochutnávku z právě recenzovaného MCD. So...enjoy.